Mrtvice se však neobjeví jen tak bez důvodu. Může k ní dojít kvůli uzávěru mozkové tepny nebo krvácení z mozkové cévy. A k těm vede celá řada rizikových faktorů, které je možné do značné míry ovlivnit nebo je dokonce eliminovat úplně. A čím? Stravou. Oslovili jsme Margit Slimákovou, specialistku na zdravotní prevenci a výživu a položili jsme jí pár otázek.

Mezi ty nejrozšířenější příčiny vzniku cévní mozkové příhody patří vysoký krevní tlak, nejrůznější onemocnění srdce, zvýšená hladina cholesterolu v krvi nebo diabetes. Tyto rizikové faktory je však možné do jisté míry ovlivnit. Dokázala byste našim čtenářům poradit, které potraviny jsou vhodné či jaký způsob stravování zvolit k tomu, abychom náš organismus před jejich škodlivým vlivem ochránili?

Vše, co uvádíte, je řešitelné stravou. A to bez jakýchkoliv speciálních diet! Úplně stačí jíst skutečné potraviny. Ty jsou základem prevence i terapie běžných chronických onemocnění. Základním problémem oněch faktorů je totiž chronický zánět v těle, který zvyšuje riziko vzniku nadváhy, cukrovky 2. typu, hypertenze i nemocí srdce a cév. Vedle stravy ještě zásadně prospívá pohyb a pobyt v přírodě. Třeba i jen procházka v lese prokazatelně snižuje stres a tím i krevní tlak.

Má na vznik kardiovaskulárních problémů vliv konzumace živočišných tuků? Názory se různí a objevují se i studie, které tvrdí, že restrikce příjmu tuků nepomohla snížit počet kardiovaskulárních onemocnění a konzumovat máslo a sádlo je naopak prospěšné. Jak to tedy s těmi tuky je?

Protituková hysterie let minulých způsobila, že omezení tuků vedlo k navýšení konzumace cukrů – například nízkotučné mléčné produkty namísto tuků zpravidla obsahovaly cukry a škrob. A omezování živočišných tuků vedlo k navýšení konzumace margarínů s trans tuky a rostlinných olejů s prozánětlivými omega 6 tuky škodlivými pro cévy. Živočišné tuky nejsou samy o sobě pro většinu z nás problém. Pokud nemáme genetickou poruchu zvyšující vstřebávání cholesterolu ze stravy, není jeho množství ve stravě nijak zásadní pro jeho obsah v krvi. A základním rizikem nemocí srdce a cév je opět zánět v cévách, tedy i kouření a konzumace a cukrů.

Jak se má běžný člověk v dnešní době informační přesycenosti orientovat v tom, co je správné, aktuálně platné a co se opírá o nejnovější vědecká zjištění? Dokázala byste naše čtenáře nasměrovat k informačním zdrojům, ze kterých mohou spolehlivě čerpat?

Běžný člověk nepotřebuje ke zdravému stravování ani jednu výživovou studii. Namísto sledování teorií a tvrzení médií a zájmových skupin doporučuji věnovat se praktickému zajištění skvělé stravy – něco si vypěstovat, pokud to jenom trochu půjde, nakupovat u farmářů, zajít si na kurz fermentování, vařit a v pohodě si jídlo užívat.

Pokud člověk zabrousí do sféry informací o správném stravování, ať už formou četby knih, článků či sledování videí na Youtube, často se setká s pojmy jako mononenasycené mastné kyseliny, ketogeneze nebo glykogen. Občas se nemůžeme ubránit dojmu, že k tomu, abychom mohli správně jíst, potřebujeme minimálně doktorát. Existuje způsob, jak se dobře stravovat i bez znalosti těchto pojmů? Existují kupříkladu nějaké univerzální rady, jako „držte se těchto potravin a nemusíte nic víc řešit“?

Zdravá strava je založená na skutečných potravinách a jídlech z nich. Základem zdraví není zázračný poměr živin, počet gramů nějaké potraviny ani počet kalorií nebo porcí. Zdravá strava může mít různé podoby. Mnohým bude vyhovovat vyvážená strava, někomu může více prospívat rostlinná strava s vyšším obsahem sacharidů a jinému nízkosacharidová strava s vyšším podílem tuků a bílkovin. Detailní vysvětlení je možné najít v Průvodci skutečným jídlem na www.cojist.cz.

Závěrem bychom se rádi zeptali, zdali byste mohla našim čtenářům doporučit potraviny, které jsou pro mozek prospěšné, i když se nás žádné z rizikových faktorů pro vznik mrtvice netýkají.

Výborné jsou tučné ryby s protizánětlivými omega 3 mastnými kyselinami, bylinky, saláty, káva a kvalitní čokoláda s antioxidanty, dále také vejce, ořechy, kurkuma anebo třeba borůvky.

Margit Slimáková
PharmDr. Margit Slimáková se specializuje na odbornou osvětu v oblasti zdravotní prevence a výživy. Poskytuje poradenství, publikuje, školí a přednáší. Napsala bestseller Velmi osobní kniha o zdraví a založila Globopol coby 1. český think tank pro otázky veřejného zdraví. Vystudovala farmacii a výživu a ve své práci využívá osvědčené poznatky ze všech oblastí medicíny. Podle rozsáhlého průzkumu nezávislé mezinárodní organizace Ashoka je nejvlivnější českou expertkou v oblasti zdravého životního stylu, zdravé výživy a přístupu ke zdravotní péči. V minulosti pobývala a pracovala v Německu, Číně, Francii či USA.